Dostal jsem strach, aby firma moje stárnutí přežila

Jak úspěšně předat miliardovou rodinnou firmu z rukou zakladatelů do těch manažerských? Největší český výrobce bazénů Albixon tou cestou v posledních letech prošel. Novou krev ve vedení teď důkladně testuje koronavirová krize.

„Sám jsem Zdeňka do firmy přijímal, v té samé zasedačce, kde teď sedíme,“ zavzpomíná na staré časy šestapadesátiletý Jaroslav Smetana, spoluzakladatel a bývalý generální ředitel největšího českého výrobce bazénů a jejich zastřešení. Čtyřiatřicetiletý Zdeněk Vosolsobě jen s pousmáním přikývne. Býval v Albixonu IT manažerem, teď je jeho novým šéfem, do funkce oficiálně nastoupil na začátku roku 2019. Ti dva se znají už skoro jedenáct let.

Jmenování nového vedení a předání moci do manažerských rukou je výsledek víc než dvouleté rozsáhlé restrukturalizace, kterou Albixon prošel a jež vyvrcholila právě jmenováním nového CEO společnosti. „Kdybych ale mluvil o svojí hlavě, tak ten proces trval asi pět let,“ zamýšlí se Smetana, který se dnes do centrály a showroomu společnosti v Malé Chuchli vypraví tak jednou za tři měsíce. „S nastupující padesátkou to pro mě byla taková příprava na stáří. Trochu jsem i dostal strach, aby firma to moje stárnutí přežila. Ale strach není dobrý rádce, a tak jsem začal racionálně uvažovat, že s podnikem bude do budoucna třeba nějak naložit.“

Na úvahy o budoucnosti nebyl sám. Inspirací mu byl Tomáš Baťa, jehož citáty najdete snad na všech dveřích kanceláří a jehož Jaroslav Smetana celý život uctívá. „To, co dokázal, je v mých očích obdivuhodné, a hlavně to byl charakterní, slušný člověk,“ říká s obdivem v hlase Smetana. „Pravda ale je, že otázku nástupnictví vyřešenou neměl, když ve svých 56 letech tragicky zahynul, a časem to mezi členy rodiny způsobilo rozkol.“

Ještě důležitější roli ale v rozhodovacím procesu sehrál Smetanův mladší bratr Libor, s nímž celý Albixon vybudoval. S podnikáním začínali jak jinak než v garáži rodičů. Od roku 1996 k bazénům přidali i jejich zastřešování, dnes firma řeší i technologii kvality vody, a Albixon s více než miliardovým obratem je tak díky komplexnosti nabízených služeb unikátní v rámci celé Evropy. Libor Smetana před víc než pěti lety z vedení odešel a založil si svou stavební firmu, protože chtěl být vlastním pánem. Nadále však v Albixonu figuruje jako akcionář, takže bratři začali hledat nástupce společně.

V rodinných podnicích často řízení přebírá mladší generace, Albixon je ale jiný případ. Jaroslav Smetana má čtyři děti ve věku od osmi do třiceti let, ani jedno z těch starších však k bazénářskému byznysu netíhlo. „Nechtěl jsem jim nic vnucovat, nelíbí se mi, když se to v některých rodinách dělá. Jsem i tak hrdý otec, můj nejstarší syn má dvě vysoké školy, devětadvacetiletá dcera je taky vysokoškolačka a dva nejmladší synové jsou zkrátka ještě moc malí. A navíc jsem už i dědeček, to mi dělá velkou radost,“ usmívá se spokojeně.

Nejlepší řešení nakonec vzešlo z jádra společnosti. V rámci modernizace prošla mimo jiné i změnou informačního systému a také přechodem na takzvanou úkolovou mzdu ve výrobě, nejzásadnější části Albixonu, což vedlo zpočátku k nespokojenosti a konfliktům. „Byl to tehdy náš gordický uzel, složité období pro firmu,“ připouští Jaroslav Smetana. „Naštěstí se Zdeněk nabídl, že se toho procesu ujme, sestoupil ze své výše pozice IT manažera, kde si mohl pohodlně žít a koukat do monitoru, a po roce dal výrobu dohromady.” Vosolsobě se stal šéfem výroby a seznámil se s chodem firmy z další zásadní stránky. „Takže když jsme potom s mým bratrem a dalšími představiteli společnosti přemýšleli, kdo by měl být mým následníkem v křesle generálního ředitele, jednomyslně jsme se shodli na jeho jméně,“ dodává Smetana.

Prvního ledna 2019 se tak CEO stal Zdeněk Vosolsobě. Pro někoho zvenčí možná překvapivá volba vzhledem k tomu, že do bazénářské společnosti přišel jako „ajťák“. Jeho velké plus bylo, že ze své pozice poznal, jak Albixon zevnitř funguje. „Dnes to možná ještě tak patrné není, ale IT bude do budoucna velmi dobrou líhní manažerů. Pokud ho totiž dokážete pojmout byznysově, tedy že přemýšlíte nad procesy a jak pomoci firmě, jak ji posunout, můžete věci hodně vylepšit,“ je přesvědčen nový boss. „Za těch skoro 11 let firmu prostě poznáte, víte, co potřebuje. Věřil jsem si, protože jsem věděl, co je třeba udělat hned, takže jsem se nebál.“

„Zdeněk je charakterní, pracovitý, čestný, loajální, a navíc spolu dobře vycházíme, což je dobrá nástavba,“ pochvaluje si nového CEO Smetana. A Vosolsobě nechává svého předchůdce mluvit jako prvního, jen když se hovoří o aktuální situaci společnosti a její budoucnosti, bere si slovo.

Oba muži ale přiznávají, že všechno nešlo jenom hladce. Jaroslav Smetana připouští, že za jeho vlády Albixon fungoval jako one man show, a to přes to, že ji vybudoval a dlouho řídil s bratrem. „Skoro jsem přestal být člověkem a stal jsem se institucí, prostě jsem všechno válcoval. Jenže to můžete dělat jen do určité velikosti, pak stejně všechno neuběháte,“ říká. Nový ředitel podle něj vyznává vedení založené na několika silných osobnostech, což je pro budoucí růst mnohem strategičtější, jenže na to si museli zaměstnanci zvyknout. „Nejnepříjemnější zpočátku bylo, že se problémy stále snášely k Jardovi a on s nimi musel bojovat. Ke mně se dostávaly až přes něj, a tak to nemohlo fungovat,“ říká Zdeněk Vosolsobě. „Zásadní pro chod společnosti je odclonění dvou hlav, jinak vzniká zmatek.“ Bývalý vládce Albixonu se tak z jeho řízení úplně stáhl.

Dnes už vůbec nezasahuje do strategických rozhodnutí, schůzek se účastní jen na pozvání nového generálního ředitele. Působí spíš jako konzultant. Když má nějaký nápad na zlepšení, posílá své podněty na e-mail nového ředitele a ten je zařadí do pořadníku. Žádná protekce. Dokonce přestal chodit do firemní jídelny, aby nevybízel k tomu, že s ním jeho bývalí podřízení budou neformálně řešit chod firmy.

Důležitou součástí Smetanova plánu na byznysový důchod bylo ještě jedno rozhodnutí: že převede celý svůj podíl na své děti. „Byl to osvobozující pocit. V minulosti se mi často stávalo, že jsem se ráno ve dvě ve tři probudil a šel do práce. Teď už mám v sobě pracovní proces vyřešený a poznal jsem to tak, že poslední roky dobře spím.“

Výhradními akcionáři společnosti, která v sezoně zaměstnává 450–500 lidí, jsou tak stále ostatní členové rodiny, byť úplně konkrétní rozdělení podílů Smetana komentovat nechce. V rodině se teď pracuje na tvorbě rodinné ústavy a dědickém plánu, aby zajistili v rozvětvené rodině hladký průběh předávání majetku i do budoucna. Hlavou klanu byla jednomyslně zvolena maminka Jaroslava Smetany. Na řízení firmy se ale rodina už nijak nepodílí.

Připravuje se také vytvoření struktury manažerských akcií, proces je ale podle Zdeňka Vosolsobě teprve na začátku. On sám v poslední době řeší hlavně situaci kolem koronavirové pandemie. Albixon patří mezi firmy, kterým covid paradoxně přinesl růst. V loňské první vlně společnost nejprve nabrala manko, ale pak se lidé odsouzení k dovoleným doma obrátili ke zvelebování svých domovů a zahrad. Zájem stoupl i v zahraničí, kam Albixon dlouhodobě vyváží přes šedesát procent své produkce, zvláště v německy mluvících zemích, Francii či Švédsku. Celkem firma exportuje do sedmdesáti zemí.

V Albixonu tak už před koncem loňské sezony skoro nestíhali vyrábět, vyprodali na několik měsíců dopředu. Tržby meziročně narostly o dvacet až třicet procent. Už v roce 2019 se přitom firmě dařilo, tržby se pohybovaly těsně nad miliardou korun, zisk EBITDA vzrostl z 66 na víc než 100 milionů korun. „Aspoň vidíte, jak to bylo prozíravé rozhodnutí,“ glosuje s úsměvem finanční výsledky bývalý šéf.